01 / 06
Když suchá krajina snadněji podléhá požárům
Dlouhodobé sucho a vysoké teploty snižují obsah vody ve vegetaci a vytvářejí podmínky, při kterých se požáry mohou snadněji šířit. Nebezpečí dále zvyšuje suchá tráva, nahromaděná odumřelá rostlinná hmota nebo souvislé porosty s vysokou hořlavostí.
Většinu požárů vegetace způsobuje lidská činnost, klimatické podmínky však zásadně ovlivňují jejich možný rozsah a rychlost šíření.
Požáry mohou poškozovat lesy, zemědělské porosty, půdu a přírodní ekosystémy. Ohrožují také obytné a hospodářské objekty, dopravní infrastrukturu a zdraví obyvatel v důsledku šíření kouře.
Závažné požáry mohou navíc oslabovat schopnost krajiny zadržovat vodu, zvyšovat náchylnost půdy k erozi a prohlubovat další dopady změny klimatu.
Většinu požárů vegetace způsobuje lidská činnost, klimatické podmínky však zásadně ovlivňují jejich možný rozsah a rychlost šíření.
Požáry mohou poškozovat lesy, zemědělské porosty, půdu a přírodní ekosystémy. Ohrožují také obytné a hospodářské objekty, dopravní infrastrukturu a zdraví obyvatel v důsledku šíření kouře.
Závažné požáry mohou navíc oslabovat schopnost krajiny zadržovat vodu, zvyšovat náchylnost půdy k erozi a prohlubovat další dopady změny klimatu.
02 / 06
Co rozhoduje o zranitelnosti krajiny vůči požárům?
Hodnocení RegAdapt vychází z kombinace klimatických podmínek, náchylnosti vegetace k požárům a schopnosti krajiny zmírňovat jejich dopady.
Expozice – jaké podmínky podporují vznik a šíření požárů?
Hodnocení zahrnuje ukazatele klimatického sucha (SPEI), roční srážky, počet dní bez srážek, průměrnou teplotu, počet tropických dní a očekávané změny těchto klimatických charakteristik. Doplňuje je topografický vlhkostní index (TWI) a povrchová teplota krajiny (LST).
Citlivost – jak snadno může vegetace hořet?
Zohledňuje se náchylnost vegetace k požáru podle jejího charakteru, vlhkosti a typu hořlavého rostlinného materiálu. Dalším ukazatelem je citlivost vegetace na sucho, která ovlivňuje její schopnost udržet dostatek vody během nepříznivých klimatických období.
Adaptační kapacita – co přispívá k odolnosti krajiny?
Hodnocení zahrnuje evapotranspiraci, druhovou rozmanitost vegetace, pestrost krajinného pokryvu, zastoupení vodních a mokřadních ploch a ekologické strategie rostlin (CSR).
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
Expozice – jaké podmínky podporují vznik a šíření požárů?
Hodnocení zahrnuje ukazatele klimatického sucha (SPEI), roční srážky, počet dní bez srážek, průměrnou teplotu, počet tropických dní a očekávané změny těchto klimatických charakteristik. Doplňuje je topografický vlhkostní index (TWI) a povrchová teplota krajiny (LST).
Citlivost – jak snadno může vegetace hořet?
Zohledňuje se náchylnost vegetace k požáru podle jejího charakteru, vlhkosti a typu hořlavého rostlinného materiálu. Dalším ukazatelem je citlivost vegetace na sucho, která ovlivňuje její schopnost udržet dostatek vody během nepříznivých klimatických období.
Adaptační kapacita – co přispívá k odolnosti krajiny?
Hodnocení zahrnuje evapotranspiraci, druhovou rozmanitost vegetace, pestrost krajinného pokryvu, zastoupení vodních a mokřadních ploch a ekologické strategie rostlin (CSR).
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
03 / 06
Požáry vegetace: zvýšená zranitelnost v teplých a suchých oblastech
Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují oblasti zvýšené zranitelnosti především ve středních Čechách, Polabí, dolním Poohří a na jižní a střední Moravě.
Společným znakem těchto území jsou vyšší teploty, častější období sucha a místy také intenzivní zemědělské využívání krajiny. Významnou roli hraje druhové složení vegetace, její vlhkost a prostorové uspořádání krajinných prvků.
Příznivější hodnoty převažují zejména v některých horských a podhorských oblastech s chladnějším a vlhčím klimatem.
Vysoká zranitelnost však neznamená, že zde skutečně vzniká nejvíce požárů. RegAdapt hodnotí především podmínky, které mohou jejich vznik a šíření podporovat, nikoli počet zaznamenaných požárů.
Podřipsko patří mezi oblasti s výraznou koncentrací vysoké a velmi vysoké zranitelnosti.
Společným znakem těchto území jsou vyšší teploty, častější období sucha a místy také intenzivní zemědělské využívání krajiny. Významnou roli hraje druhové složení vegetace, její vlhkost a prostorové uspořádání krajinných prvků.
Příznivější hodnoty převažují zejména v některých horských a podhorských oblastech s chladnějším a vlhčím klimatem.
Vysoká zranitelnost však neznamená, že zde skutečně vzniká nejvíce požárů. RegAdapt hodnotí především podmínky, které mohou jejich vznik a šíření podporovat, nikoli počet zaznamenaných požárů.
Podřipsko patří mezi oblasti s výraznou koncentrací vysoké a velmi vysoké zranitelnosti.
04 / 06
Podřipsko: vysoká požární zranitelnost napříč regionem
Podřipsko patří mezi nejteplejší a relativně suché oblasti České republiky. Dlouhodobý nedostatek srážek, vysoké letní teploty a intenzivně využívaná zemědělská krajina vytvářejí podmínky, které mohou podporovat vznik a šíření požárů vegetace.
Podle aktualizované analýzy RegAdapt vykazuje přibližně 81 % hodnocených katastrálních území vysokou nebo velmi vysokou zranitelnost. Více než polovina katastrů spadá do nejvyšší kategorie.

Mapový výstup
Nejvýraznější zranitelnost se soustřeďuje do střední, východní a jižní části Podřipska, zejména v oblastech Roudnicka, Mělnicka, Neratovicka a navazujícího území severně od Prahy. Příznivější podmínky vykazuje severozápadní část regionu.
Zvyšování požární odolnosti krajiny proto vyžaduje společné řešení sucha, stavu vegetace, hospodaření na zemědělské půdě a připravenosti na mimořádné události.
Podle aktualizované analýzy RegAdapt vykazuje přibližně 81 % hodnocených katastrálních území vysokou nebo velmi vysokou zranitelnost. Více než polovina katastrů spadá do nejvyšší kategorie.

Mapový výstup
Nejvýraznější zranitelnost se soustřeďuje do střední, východní a jižní části Podřipska, zejména v oblastech Roudnicka, Mělnicka, Neratovicka a navazujícího území severně od Prahy. Příznivější podmínky vykazuje severozápadní část regionu.
Zvyšování požární odolnosti krajiny proto vyžaduje společné řešení sucha, stavu vegetace, hospodaření na zemědělské půdě a připravenosti na mimořádné události.
05 / 06
Kde je požární zranitelnost nejvyšší?
Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči zvýšenému výskytu požárů podle hodnocení RegAdapt.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
Výsledky slouží k identifikaci území, kde je vhodné podrobněji posoudit požární nebezpečí a možnosti preventivních opatření.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
- Oleško u Rohatců – Oleško
- Obříství – Obříství
- Hostín u Vojkovic – Hostín u Vojkovic
- Hrdly – Bohušovice nad Ohří
- Chlumín – Chlumín
- Daminěves – Cítov
- Roudnice nad Labem – Roudnice nad Labem
- Újezdec u Mělníka – Újezdec
- Chodouny – Chodouny
- Neratovice – Neratovice
Výsledky slouží k identifikaci území, kde je vhodné podrobněji posoudit požární nebezpečí a možnosti preventivních opatření.
06 / 06
Jak snížit zranitelnost krajiny vůči požárům?
Základem dlouhodobé prevence je omezovat vysychání vegetace, zlepšovat vodní režim krajiny a podporovat rozmanitou a odolnou krajinnou strukturu. Důležitou součástí je také předcházení vzniku požárů a zajištění podmínek pro účinný zásah hasičů.
Vhodná adaptační opatření mohou přispívat k udržování půdní vlhkosti, zlepšování stavu vegetace a omezování souvislých ploch náchylných k rychlému šíření ohně.
Konkrétní možnosti zahrnují:
Vedle těchto dlouhodobých opatření je nezbytná také přímá požární prevence – bezpečné nakládání s ohněm, vhodná údržba vegetace v blízkosti budov, dostupnost hasební vody a průjezdnost přístupových cest.
Výběr opatření musí vycházet z místních podmínek. Například nová výsadba sama o sobě nemusí snížit požární nebezpečí; rozhodující je druhové složení, prostorové uspořádání a následná péče.
Vhodná adaptační opatření mohou přispívat k udržování půdní vlhkosti, zlepšování stavu vegetace a omezování souvislých ploch náchylných k rychlému šíření ohně.
Konkrétní možnosti zahrnují:
- Změny hospodaření na zemědělské půdě – pestřejší osevní postupy, ochranu půdy a hospodaření podporující její vlhkost.
- Péče o stávající krajinné prvky – zachování a obnova funkční vegetace a krajinné struktury.
- Plošná zeleň a druhově pestré výsadby – podpora vhodně zvolených a stanovištně odolných porostů.
- Cílené zlepšování půdních vlastností – zvyšování schopnosti půdy zadržovat vodu.
- Obnova mokřadů – podpora vodního režimu a vlhčích stanovišť v místech s vhodnými hydrologickými podmínkami.
- Revitalizace říčních niv – obnova přirozených vodních a vegetačních funkcí krajiny.
Vedle těchto dlouhodobých opatření je nezbytná také přímá požární prevence – bezpečné nakládání s ohněm, vhodná údržba vegetace v blízkosti budov, dostupnost hasební vody a průjezdnost přístupových cest.
Výběr opatření musí vycházet z místních podmínek. Například nová výsadba sama o sobě nemusí snížit požární nebezpečí; rozhodující je druhové složení, prostorové uspořádání a následná péče.