Riziko vysychání pramenišť, vodních toků, mokřadů a snižování hladiny vodních ploch

Sucho neznamená pouze vysychající půdu. Ohrožuje také prameniště, potoky, mokřady a vodní nádrže. Úbytek vody narušuje přírodní ekosystémy a může ovlivňovat dostupnost vody pro obyvatele i hospodářství.

Začít prohlídku

01 / 06

Když krajina ztrácí své vodní zdroje

Dlouhodobý nedostatek srážek, rostoucí teploty a zvýšený výpar mohou způsobovat pokles průtoků vodních toků, vysychání pramenišť a mokřadů nebo snižování hladin vodních nádrží.

Nejohroženější jsou drobné vodní toky a mokřady závislé na pravidelném doplňování vody. Situaci mohou zhoršovat také nevhodné úpravy vodních toků, odvodnění krajiny nebo omezená schopnost půdy zadržovat vodu.

Úbytek vody neohrožuje pouze vodní organismy a přírodní stanoviště. Může zhoršovat kvalitu vody, omezovat její využitelnost, oslabovat ochlazovací funkci krajiny a dále prohlubovat dopady sucha.

Schopnost krajiny udržet vodu je proto zásadní součástí její klimatické odolnosti.

02 / 06

Co rozhoduje o zranitelnosti vodních toků a mokřadů?

Hodnocení RegAdapt propojuje klimatické podmínky, citlivost vodních ekosystémů a přirozenou schopnost krajiny zmírňovat dopady sucha.

Expozice – jakým klimatickým podmínkám je území vystaveno?
Zohledňují se čtyři ukazatele:
  • Nízká půdní vlhkost – počet dní s výrazným nedostatkem vody v půdě.
  • Index sucha SPEI – kombinace srážek a atmosférických podmínek ovlivňujících výpar.
  • Srážkové úhrny – množství dostupných srážek.
  • Průměrná teplota vzduchu – vyšší teploty mohou zvyšovat výpar a prohlubovat vodní deficit.
Zdrojem jsou mimo jiné klimatická data ClimRisk.

Citlivost – jak náchylné jsou vodní ekosystémy?
Hodnocení zahrnuje zastoupení vodních a mokřadních biotopů, citlivost mokřadní vegetace, zastínění vodních toků břehovými dřevinami a ukazatel rizika vysychání toků vycházející z Biosucha a potenciální evapotranspirace.

Adaptační kapacita – co pomáhá dopady zmírňovat?
Zohledňuje půdní retenční parametr, mikroklimatickou regulační schopnost vegetace a zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů.

Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací těchto složek a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.

03 / 06

Vysychání vodních toků: největší zranitelnost v teplých a suchých oblastech

Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují oblasti zvýšené zranitelnosti zejména ve středních a severozápadních Čechách, včetně Polabí a dolního Poohří, a také v některých částech jižní a střední Moravy.

Významnou roli zde hrají vyšší teploty, nižší srážkové úhrny a omezená schopnost krajiny dlouhodobě zadržovat vodu. Riziko se může dále zvyšovat v územích s upravenými vodními toky, odvodněnou krajinou a nedostatkem přirozených mokřadů.

Příznivější podmínky zpravidla vykazují horské a některé podhorské oblasti s vyššími srážkami a odlišným vodním režimem.

Podřipsko patří mezi oblasti s výraznou koncentrací vysoké zranitelnosti vodních toků a mokřadů vůči suchu.

04 / 06

Podřipsko: vodní ekosystémy pod výrazným tlakem sucha

Podřipsko patří mezi nejteplejší a relativně suché oblasti České republiky. Nízké srážkové úhrny, intenzivní zemědělské využití krajiny a místy narušený vodní režim vytvářejí nepříznivé podmínky pro dlouhodobé zachování vody v krajině.

Podle RegAdapt spadá 78,05 % rozlohy Podřipska do kategorií vysoké a velmi vysoké zranitelnosti vůči vysychání vodních toků, mokřadů a dalších vodních prvků. Více než polovina území (56,39 %) vykazuje nejvyšší kategorii.

Mapový výstup

Zvýšená zranitelnost se projevuje ve velké části regionu, zejména v jeho střední a jižní části, včetně Roudnicka, Neratovicka a Kralupska.

Klíčovou výzvou je obnovit schopnost krajiny vodu zadržovat, omezovat její rychlý odtok a chránit přirozený vodní režim drobných toků a mokřadů.

Výsledky současně ukazují potřebu koordinovat vodohospodářská opatření mezi obcemi, správci toků, zemědělci a dalšími vlastníky a správci území.

05 / 06

Kde jsou vodní toky a mokřady nejzranitelnější?

Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči vysychání pramenišť, vodních toků, mokřadů a snižování hladiny vodních ploch podle hodnocení RegAdapt.

Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
  1. Židovice nad Labem – Židovice
  2. Záryby – Záryby
  3. Neratovice – Neratovice
  4. Hovorčovice – Hovorčovice
  5. Vědomice – Vědomice
  6. Libiš – Libiš
  7. Krabčice u Roudnice nad Labem – Krabčice
  8. Hrobce – Hrobce
  9. Černěves – Černěves
  10. Stračí – Štětí


Vysoká zranitelnost těchto území vyplývá z kombinace nepříznivých klimatických podmínek, citlivosti vodních ekosystémů a omezené adaptační kapacity.

Výsledky pomáhají identifikovat oblasti, kde by mělo následovat podrobnější posouzení vodního režimu a příprava vhodných opatření.

06 / 06

Jak vrátit vodu do krajiny a udržet ji v ní?

Základem adaptace je obnova přirozeného vodního režimu krajiny, zpomalení odtoku vody a ochrana vodních a mokřadních ekosystémů.

Vhodná opatření pomáhají zlepšovat podmínky pro zadržování vody v půdě a krajině, podporují přirozené fungování vodních toků a mohou přispívat ke stabilizaci vodních poměrů během suchých období.

Konkrétní možnosti zahrnují:
Nejdůležitější není vytvářet co nejvíce nových vodních ploch, ale obnovovat funkční vodní režim celého povodí. Opatření musí odpovídat místním hydrologickým, ekologickým a vlastnickým podmínkám. Jejich skutečný přínos je nutné posuzovat s ohledem na vývoj množství vody, průtoků a stavu vodních ekosystémů.