01 / 06
Když krajina ztrácí své vodní zdroje
Dlouhodobý nedostatek srážek, rostoucí teploty a zvýšený výpar mohou způsobovat pokles průtoků vodních toků, vysychání pramenišť a mokřadů nebo snižování hladin vodních nádrží.
Nejohroženější jsou drobné vodní toky a mokřady závislé na pravidelném doplňování vody. Situaci mohou zhoršovat také nevhodné úpravy vodních toků, odvodnění krajiny nebo omezená schopnost půdy zadržovat vodu.
Úbytek vody neohrožuje pouze vodní organismy a přírodní stanoviště. Může zhoršovat kvalitu vody, omezovat její využitelnost, oslabovat ochlazovací funkci krajiny a dále prohlubovat dopady sucha.
Schopnost krajiny udržet vodu je proto zásadní součástí její klimatické odolnosti.
Nejohroženější jsou drobné vodní toky a mokřady závislé na pravidelném doplňování vody. Situaci mohou zhoršovat také nevhodné úpravy vodních toků, odvodnění krajiny nebo omezená schopnost půdy zadržovat vodu.
Úbytek vody neohrožuje pouze vodní organismy a přírodní stanoviště. Může zhoršovat kvalitu vody, omezovat její využitelnost, oslabovat ochlazovací funkci krajiny a dále prohlubovat dopady sucha.
Schopnost krajiny udržet vodu je proto zásadní součástí její klimatické odolnosti.
02 / 06
Co rozhoduje o zranitelnosti vodních toků a mokřadů?
Hodnocení RegAdapt propojuje klimatické podmínky, citlivost vodních ekosystémů a přirozenou schopnost krajiny zmírňovat dopady sucha.
Expozice – jakým klimatickým podmínkám je území vystaveno?
Zohledňují se čtyři ukazatele:
Citlivost – jak náchylné jsou vodní ekosystémy?
Hodnocení zahrnuje zastoupení vodních a mokřadních biotopů, citlivost mokřadní vegetace, zastínění vodních toků břehovými dřevinami a ukazatel rizika vysychání toků vycházející z Biosucha a potenciální evapotranspirace.
Adaptační kapacita – co pomáhá dopady zmírňovat?
Zohledňuje půdní retenční parametr, mikroklimatickou regulační schopnost vegetace a zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů.
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací těchto složek a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
Expozice – jakým klimatickým podmínkám je území vystaveno?
Zohledňují se čtyři ukazatele:
- Nízká půdní vlhkost – počet dní s výrazným nedostatkem vody v půdě.
- Index sucha SPEI – kombinace srážek a atmosférických podmínek ovlivňujících výpar.
- Srážkové úhrny – množství dostupných srážek.
- Průměrná teplota vzduchu – vyšší teploty mohou zvyšovat výpar a prohlubovat vodní deficit.
Citlivost – jak náchylné jsou vodní ekosystémy?
Hodnocení zahrnuje zastoupení vodních a mokřadních biotopů, citlivost mokřadní vegetace, zastínění vodních toků břehovými dřevinami a ukazatel rizika vysychání toků vycházející z Biosucha a potenciální evapotranspirace.
Adaptační kapacita – co pomáhá dopady zmírňovat?
Zohledňuje půdní retenční parametr, mikroklimatickou regulační schopnost vegetace a zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů.
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací těchto složek a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
03 / 06
Vysychání vodních toků: největší zranitelnost v teplých a suchých oblastech
Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují oblasti zvýšené zranitelnosti zejména ve středních a severozápadních Čechách, včetně Polabí a dolního Poohří, a také v některých částech jižní a střední Moravy.
Významnou roli zde hrají vyšší teploty, nižší srážkové úhrny a omezená schopnost krajiny dlouhodobě zadržovat vodu. Riziko se může dále zvyšovat v územích s upravenými vodními toky, odvodněnou krajinou a nedostatkem přirozených mokřadů.
Příznivější podmínky zpravidla vykazují horské a některé podhorské oblasti s vyššími srážkami a odlišným vodním režimem.
Podřipsko patří mezi oblasti s výraznou koncentrací vysoké zranitelnosti vodních toků a mokřadů vůči suchu.
Významnou roli zde hrají vyšší teploty, nižší srážkové úhrny a omezená schopnost krajiny dlouhodobě zadržovat vodu. Riziko se může dále zvyšovat v územích s upravenými vodními toky, odvodněnou krajinou a nedostatkem přirozených mokřadů.
Příznivější podmínky zpravidla vykazují horské a některé podhorské oblasti s vyššími srážkami a odlišným vodním režimem.
Podřipsko patří mezi oblasti s výraznou koncentrací vysoké zranitelnosti vodních toků a mokřadů vůči suchu.
04 / 06
Podřipsko: vodní ekosystémy pod výrazným tlakem sucha
Podřipsko patří mezi nejteplejší a relativně suché oblasti České republiky. Nízké srážkové úhrny, intenzivní zemědělské využití krajiny a místy narušený vodní režim vytvářejí nepříznivé podmínky pro dlouhodobé zachování vody v krajině.
Podle RegAdapt spadá 78,05 % rozlohy Podřipska do kategorií vysoké a velmi vysoké zranitelnosti vůči vysychání vodních toků, mokřadů a dalších vodních prvků. Více než polovina území (56,39 %) vykazuje nejvyšší kategorii.

Mapový výstup
Zvýšená zranitelnost se projevuje ve velké části regionu, zejména v jeho střední a jižní části, včetně Roudnicka, Neratovicka a Kralupska.
Klíčovou výzvou je obnovit schopnost krajiny vodu zadržovat, omezovat její rychlý odtok a chránit přirozený vodní režim drobných toků a mokřadů.
Výsledky současně ukazují potřebu koordinovat vodohospodářská opatření mezi obcemi, správci toků, zemědělci a dalšími vlastníky a správci území.
Podle RegAdapt spadá 78,05 % rozlohy Podřipska do kategorií vysoké a velmi vysoké zranitelnosti vůči vysychání vodních toků, mokřadů a dalších vodních prvků. Více než polovina území (56,39 %) vykazuje nejvyšší kategorii.

Mapový výstup
Zvýšená zranitelnost se projevuje ve velké části regionu, zejména v jeho střední a jižní části, včetně Roudnicka, Neratovicka a Kralupska.
Klíčovou výzvou je obnovit schopnost krajiny vodu zadržovat, omezovat její rychlý odtok a chránit přirozený vodní režim drobných toků a mokřadů.
Výsledky současně ukazují potřebu koordinovat vodohospodářská opatření mezi obcemi, správci toků, zemědělci a dalšími vlastníky a správci území.
05 / 06
Kde jsou vodní toky a mokřady nejzranitelnější?
Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči vysychání pramenišť, vodních toků, mokřadů a snižování hladiny vodních ploch podle hodnocení RegAdapt.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
Vysoká zranitelnost těchto území vyplývá z kombinace nepříznivých klimatických podmínek, citlivosti vodních ekosystémů a omezené adaptační kapacity.
Výsledky pomáhají identifikovat oblasti, kde by mělo následovat podrobnější posouzení vodního režimu a příprava vhodných opatření.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
- Židovice nad Labem – Židovice
- Záryby – Záryby
- Neratovice – Neratovice
- Hovorčovice – Hovorčovice
- Vědomice – Vědomice
- Libiš – Libiš
- Krabčice u Roudnice nad Labem – Krabčice
- Hrobce – Hrobce
- Černěves – Černěves
- Stračí – Štětí
Vysoká zranitelnost těchto území vyplývá z kombinace nepříznivých klimatických podmínek, citlivosti vodních ekosystémů a omezené adaptační kapacity.
Výsledky pomáhají identifikovat oblasti, kde by mělo následovat podrobnější posouzení vodního režimu a příprava vhodných opatření.
06 / 06
Jak vrátit vodu do krajiny a udržet ji v ní?
Základem adaptace je obnova přirozeného vodního režimu krajiny, zpomalení odtoku vody a ochrana vodních a mokřadních ekosystémů.
Vhodná opatření pomáhají zlepšovat podmínky pro zadržování vody v půdě a krajině, podporují přirozené fungování vodních toků a mohou přispívat ke stabilizaci vodních poměrů během suchých období.
Konkrétní možnosti zahrnují:
Vhodná opatření pomáhají zlepšovat podmínky pro zadržování vody v půdě a krajině, podporují přirozené fungování vodních toků a mohou přispívat ke stabilizaci vodních poměrů během suchých období.
Konkrétní možnosti zahrnují:
- Revitalizace vodních toků – obnova přirozenějšího koryta, zpomalení odtoku a zlepšení vazeb toku na okolní krajinu.
- Revitalizace říčních niv – obnovení prostoru pro přirozený rozliv vody a posílení retenční schopnosti území.
- Obnova a tvorba mokřadů – podpora dlouhodobého zadržování vody a vodních ekosystémů.
- Retenční tůně – vytváření drobných vodních prvků ve vhodných částech krajiny.
- Omezení nevhodného odvodnění krajiny – úprava odvodňovacích systémů s cílem udržet více vody v půdě.
- Zlepšování půdních vlastností – posilování schopnosti půdy vodu přijímat a zadržovat.