01 / 06
Proč se města a obce přehřívají?
Tepelný ostrov vzniká v místech, kde zastavěné a zpevněné plochy pohlcují a akumulují sluneční energii a následně ji uvolňují do okolí. Asfaltové komunikace, parkoviště, střechy a budovy se během dne výrazně zahřívají a mohou zpomalovat ochlazování prostředí i po západu slunce.
Nejvýraznější přehřívání se objevuje v hustě zastavěných oblastech s nedostatkem stromů, vegetace a propustných povrchů.
Tepelné ostrovy zvyšují zdravotní zátěž obyvatel, zhoršují podmínky pro pobyt na veřejných prostranstvích a mohou zvyšovat spotřebu energie na chlazení budov. Nejcitlivější jsou senioři, děti a osoby s chronickými onemocněními.
Na rozdíl od vln veder, které představují mimořádně vysoké teploty v širším území, tepelný ostrov vzniká působením samotné zástavby a může se projevovat i mimo období veder.
Nejvýraznější přehřívání se objevuje v hustě zastavěných oblastech s nedostatkem stromů, vegetace a propustných povrchů.
Tepelné ostrovy zvyšují zdravotní zátěž obyvatel, zhoršují podmínky pro pobyt na veřejných prostranstvích a mohou zvyšovat spotřebu energie na chlazení budov. Nejcitlivější jsou senioři, děti a osoby s chronickými onemocněními.
Na rozdíl od vln veder, které představují mimořádně vysoké teploty v širším území, tepelný ostrov vzniká působením samotné zástavby a může se projevovat i mimo období veder.
02 / 06
Co rozhoduje o zranitelnosti sídel vůči přehřívání?
Hodnocení RegAdapt propojuje klimatické podmínky, vlastnosti zastavěného prostředí, citlivost obyvatel a ekologickou stabilitu území.
Expozice – jakým teplotním podmínkám je území vystaveno?
Hodnocení zahrnuje průměrné teploty vzduchu, letní a zimní teplotní maxima, letní minima, počet tropických dnů a nocí a očekávané změny těchto charakteristik podle ClimRisk. Významným ukazatelem je také povrchová teplota (LST) během nejteplejších dnů zjištěná ze satelitních dat Landsat.
Citlivost – kdo a které části sídel jsou nejvíce ohroženy?
Zohledňuje podíl dětí a seniorů, index stáří, jednočlenné domácnosti, dostupnost zdravotní péče a dojezdové časy záchranné služby. Dále hodnotí oslunění, nadmořskou výšku, stav vegetace a zastoupení nepropustných povrchů.
Adaptační kapacita – co přispívá k odolnosti území?
Je vyjádřena koeficientem ekologické stability (KES), který charakterizuje zastoupení ekologicky stabilnějších a méně stabilních ploch v území.
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu.
03 / 06
Tepelné ostrovy: nejvyšší zranitelnost v nížinách a zastavěných oblastech
Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují oblasti zvýšené zranitelnosti zejména ve středních Čechách, Polabí, dolním Poohří a na jižní Moravě. Výraznější ohrožení se objevuje také v dalších nížinných oblastech a ve větších městských aglomeracích.
V těchto územích se vysoké letní teploty kombinují s intenzivní zástavbou, rozsáhlými nepropustnými povrchy a místy také nedostatkem vegetace. Významnou roli hraje schopnost sídel přirozeně se ochlazovat a struktura obyvatelstva.
Příznivější hodnoty zpravidla vykazují horské a některé podhorské oblasti s nižšími teplotami a vyšším zastoupením přírodních ploch.
Podřipsko patří mezi území s výraznou koncentrací vysoké zranitelnosti, kde přehřívání sídel zesilují teplé klimatické podmínky a rostoucí tlak na zastavování krajiny.
04 / 06
Podřipsko: přehřívání sídel jako významné klimatické riziko
Podřipsko patří mezi nejteplejší oblasti České republiky. Vysoké letní teploty se zde kombinují s rostoucí zastavěností, rozsáhlými zpevněnými plochami a místy nedostatečným zastoupením sídelní zeleně.
Podle přiložené mapy RegAdapt dosahuje souhrnný podíl vysoké a velmi vysoké zranitelnosti 66,75 %, přičemž 18,16 % připadá na nejvyšší kategorii.

Mapový výstup
Zvýšená zranitelnost se projevuje zejména v jižní a střední části regionu, výrazně na Kralupsku, Neratovicku a v širším okolí Roudnice nad Labem. Příznivější hodnoty vykazuje část severozápadního Podřipska.
Další rozvoj sídel může tepelnou zátěž prohlubovat, pokud bude spojen s úbytkem vegetace a rozšiřováním nepropustných povrchů.
Výsledky proto zdůrazňují potřebu začleňovat ochranu před přehříváním do územního plánování, rekonstrukcí veřejných prostranství i nové výstavby.
Podle přiložené mapy RegAdapt dosahuje souhrnný podíl vysoké a velmi vysoké zranitelnosti 66,75 %, přičemž 18,16 % připadá na nejvyšší kategorii.

Mapový výstup
Zvýšená zranitelnost se projevuje zejména v jižní a střední části regionu, výrazně na Kralupsku, Neratovicku a v širším okolí Roudnice nad Labem. Příznivější hodnoty vykazuje část severozápadního Podřipska.
Další rozvoj sídel může tepelnou zátěž prohlubovat, pokud bude spojen s úbytkem vegetace a rozšiřováním nepropustných povrchů.
Výsledky proto zdůrazňují potřebu začleňovat ochranu před přehříváním do územního plánování, rekonstrukcí veřejných prostranství i nové výstavby.
05 / 06
Která území jsou nejzranitelnější vůči tepelnému ostrovu?
Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči projevům a dopadům tepelného ostrova v sídlech podle hodnocení RegAdapt.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
Vysokou zranitelnost zde může způsobovat souběh nepříznivých teplotních podmínek, vysokého zastoupení zpevněných ploch, omezené ekologické stability a citlivosti obyvatel.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
- Korycany – Neratovice
- Sluhy – Sluhy
- Nové Kopisty – Terezín
- Byškovice – Neratovice
- Lobeček – Kralupy nad Vltavou
- Netřeba – Úžice
- Chlumín – Chlumín
- Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
- Ješín – Velvary
- Chvatěruby – Chvatěruby
Vysokou zranitelnost zde může způsobovat souběh nepříznivých teplotních podmínek, vysokého zastoupení zpevněných ploch, omezené ekologické stability a citlivosti obyvatel.
06 / 06
Jak zmírnit tepelný ostrov v obcích a městech?
Základem je snižovat přehřívání zastavěných a zpevněných ploch, rozšiřovat účinné stínění a vytvářet vhodné podmínky pro vegetaci a přirozené ochlazování prostředí.
Největší význam mají opatření, která mění samotné vlastnosti veřejných prostranství, komunikací a budov. Důležité je také zadržování srážkové vody, která podporuje dlouhodobou životaschopnost vegetace a její ochlazovací účinek.
Konkrétní možnosti zahrnují:
Při přípravě projektů je důležité sledovat nejen výslednou teplotu povrchů, ale také tepelnou zátěž chodců, nároky na údržbu a dostupnost ochlazení pro obyvatele.
Největší význam mají opatření, která mění samotné vlastnosti veřejných prostranství, komunikací a budov. Důležité je také zadržování srážkové vody, která podporuje dlouhodobou životaschopnost vegetace a její ochlazovací účinek.
Konkrétní možnosti zahrnují:
- Stromy a keře ve zpevněných plochách a úzkých ulicích – stínění chodníků, komunikací, parkovišť a veřejných prostranství.
- Stínění míst určených k pobytu – ochrana zastávek, dětských hřišť a dalších veřejně využívaných míst.
- Vegetační dlažba – náhrada vybraných nepropustných povrchů vegetačními prvky.
- Porézní dlažba a propustné povrchy – podpora vsakování a příznivějšího vodního režimu zpevněných ploch.
- Zelené střechy – omezení přehřívání střešních konstrukcí a zadržování srážkové vody.
- Chladicí místa a vodní prvky – vytváření dostupných míst pro ochlazení obyvatel.
Při přípravě projektů je důležité sledovat nejen výslednou teplotu povrchů, ale také tepelnou zátěž chodců, nároky na údržbu a dostupnost ochlazení pro obyvatele.