Riziko projevů a dopadů tepelného ostrova v sídlech

Zastavěná území se mohou zahřívat výrazně více než okolní krajina. Asfalt, beton a nedostatek zeleně vytvářejí tepelné ostrovy, které zvyšují teplotní zátěž obyvatel a zhoršují kvalitu života v obcích a městech.

Začít prohlídku

01 / 06

Proč se města a obce přehřívají?

Tepelný ostrov vzniká v místech, kde zastavěné a zpevněné plochy pohlcují a akumulují sluneční energii a následně ji uvolňují do okolí. Asfaltové komunikace, parkoviště, střechy a budovy se během dne výrazně zahřívají a mohou zpomalovat ochlazování prostředí i po západu slunce.

Nejvýraznější přehřívání se objevuje v hustě zastavěných oblastech s nedostatkem stromů, vegetace a propustných povrchů.

Tepelné ostrovy zvyšují zdravotní zátěž obyvatel, zhoršují podmínky pro pobyt na veřejných prostranstvích a mohou zvyšovat spotřebu energie na chlazení budov. Nejcitlivější jsou senioři, děti a osoby s chronickými onemocněními.

Na rozdíl od vln veder, které představují mimořádně vysoké teploty v širším území, tepelný ostrov vzniká působením samotné zástavby a může se projevovat i mimo období veder.

02 / 06

Co rozhoduje o zranitelnosti sídel vůči přehřívání?


Hodnocení RegAdapt propojuje klimatické podmínky, vlastnosti zastavěného prostředí, citlivost obyvatel a ekologickou stabilitu území.

Expozice – jakým teplotním podmínkám je území vystaveno?

Hodnocení zahrnuje průměrné teploty vzduchu, letní a zimní teplotní maxima, letní minima, počet tropických dnů a nocí a očekávané změny těchto charakteristik podle ClimRisk. Významným ukazatelem je také povrchová teplota (LST) během nejteplejších dnů zjištěná ze satelitních dat Landsat.

Citlivost – kdo a které části sídel jsou nejvíce ohroženy?

Zohledňuje podíl dětí a seniorů, index stáří, jednočlenné domácnosti, dostupnost zdravotní péče a dojezdové časy záchranné služby. Dále hodnotí oslunění, nadmořskou výšku, stav vegetace a zastoupení nepropustných povrchů.

Adaptační kapacita – co přispívá k odolnosti území?

Je vyjádřena koeficientem ekologické stability (KES), který charakterizuje zastoupení ekologicky stabilnějších a méně stabilních ploch v území.

Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu.

03 / 06

Tepelné ostrovy: nejvyšší zranitelnost v nížinách a zastavěných oblastech


Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují oblasti zvýšené zranitelnosti zejména ve středních Čechách, Polabí, dolním Poohří a na jižní Moravě. Výraznější ohrožení se objevuje také v dalších nížinných oblastech a ve větších městských aglomeracích.

V těchto územích se vysoké letní teploty kombinují s intenzivní zástavbou, rozsáhlými nepropustnými povrchy a místy také nedostatkem vegetace. Významnou roli hraje schopnost sídel přirozeně se ochlazovat a struktura obyvatelstva.

Příznivější hodnoty zpravidla vykazují horské a některé podhorské oblasti s nižšími teplotami a vyšším zastoupením přírodních ploch.

Podřipsko patří mezi území s výraznou koncentrací vysoké zranitelnosti, kde přehřívání sídel zesilují teplé klimatické podmínky a rostoucí tlak na zastavování krajiny.

04 / 06

Podřipsko: přehřívání sídel jako významné klimatické riziko

Podřipsko patří mezi nejteplejší oblasti České republiky. Vysoké letní teploty se zde kombinují s rostoucí zastavěností, rozsáhlými zpevněnými plochami a místy nedostatečným zastoupením sídelní zeleně.

Podle přiložené mapy RegAdapt dosahuje souhrnný podíl vysoké a velmi vysoké zranitelnosti 66,75 %, přičemž 18,16 % připadá na nejvyšší kategorii.


Mapový výstup

Zvýšená zranitelnost se projevuje zejména v jižní a střední části regionu, výrazně na Kralupsku, Neratovicku a v širším okolí Roudnice nad Labem. Příznivější hodnoty vykazuje část severozápadního Podřipska.

Další rozvoj sídel může tepelnou zátěž prohlubovat, pokud bude spojen s úbytkem vegetace a rozšiřováním nepropustných povrchů.

Výsledky proto zdůrazňují potřebu začleňovat ochranu před přehříváním do územního plánování, rekonstrukcí veřejných prostranství i nové výstavby.

05 / 06

Která území jsou nejzranitelnější vůči tepelnému ostrovu?

Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči projevům a dopadům tepelného ostrova v sídlech podle hodnocení RegAdapt.

Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
  1. Korycany – Neratovice
  2. Sluhy – Sluhy
  3. Nové Kopisty – Terezín
  4. Byškovice – Neratovice
  5. Lobeček – Kralupy nad Vltavou
  6. Netřeba – Úžice
  7. Chlumín – Chlumín
  8. Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
  9. Ješín – Velvary
  10. Chvatěruby – Chvatěruby
Výsledky ukazují výraznou koncentraci zranitelných území zejména na Neratovicku a Kralupsku, ale také v dalších sídlech regionu.

Vysokou zranitelnost zde může způsobovat souběh nepříznivých teplotních podmínek, vysokého zastoupení zpevněných ploch, omezené ekologické stability a citlivosti obyvatel.

06 / 06

Jak zmírnit tepelný ostrov v obcích a městech?

Základem je snižovat přehřívání zastavěných a zpevněných ploch, rozšiřovat účinné stínění a vytvářet vhodné podmínky pro vegetaci a přirozené ochlazování prostředí.

Největší význam mají opatření, která mění samotné vlastnosti veřejných prostranství, komunikací a budov. Důležité je také zadržování srážkové vody, která podporuje dlouhodobou životaschopnost vegetace a její ochlazovací účinek.

Konkrétní možnosti zahrnují:
Nejúčinnější je vzájemné propojení opatření, zejména dostatečného zastínění, funkční vegetace, vhodných povrchů a hospodaření se srážkovou vodou.

Při přípravě projektů je důležité sledovat nejen výslednou teplotu povrchů, ale také tepelnou zátěž chodců, nároky na údržbu a dostupnost ochlazení pro obyvatele.