01 / 06
Když rostlinám chybí voda
Nedostatek vody v půdě omezuje růst a vývoj vegetace. Rostliny při suchu uzavírají průduchy, omezují výpar a fotosyntézu, zpomalují růst a při déletrvajícím vodním stresu mohou předčasně ztrácet listy nebo odumírat.
V zemědělské krajině se sucho projevuje nižšími výnosy, zhoršenou kvalitou produkce a vyšší nejistotou hospodaření. V lesích, sadech a přírodních porostech oslabuje vitalitu rostlin a zvyšuje jejich náchylnost k dalším nepříznivým vlivům.
Závažnost dopadů přitom nezávisí pouze na počasí. Významnou roli hrají půdní vlastnosti, obsah organické hmoty, schopnost vsakování vody, druhové složení vegetace a uspořádání krajiny.
Sucho tak neohrožuje pouze jednotlivé rostliny, ale také produkční schopnost a dlouhodobou stabilitu celé krajiny.
V zemědělské krajině se sucho projevuje nižšími výnosy, zhoršenou kvalitou produkce a vyšší nejistotou hospodaření. V lesích, sadech a přírodních porostech oslabuje vitalitu rostlin a zvyšuje jejich náchylnost k dalším nepříznivým vlivům.
Závažnost dopadů přitom nezávisí pouze na počasí. Významnou roli hrají půdní vlastnosti, obsah organické hmoty, schopnost vsakování vody, druhové složení vegetace a uspořádání krajiny.
Sucho tak neohrožuje pouze jednotlivé rostliny, ale také produkční schopnost a dlouhodobou stabilitu celé krajiny.
02 / 06
Co rozhoduje o zranitelnosti vegetace vůči suchu?
Hodnocení RegAdapt propojuje klimatické podmínky, citlivost rostlin a schopnost půdy a krajiny zmírňovat nedostatek vody.
Expozice – jakým klimatickým podmínkám je vegetace vystavena?
Hodnocení zahrnuje index sucha SPEI, srážkové úhrny, počet dní bez srážek, průměrnou roční teplotu, tropické dny a očekávané změny teploty a sucha. Doplňují je topografický vlhkostní index (TWI), nepropustnost povrchů a povrchová teplota krajiny (LST).
Citlivost – jak snadno může být vegetace poškozena?
Zohledňuje mikroklimatickou funkci vegetace, citlivost rostlinných druhů na sucho, obsah organické hmoty v půdě a její infiltrační schopnost, tedy jak dobře dokáže přijímat vodu.
Adaptační kapacita – co pomáhá krajině odolávat suchu?
Hodnotí druhovou rozmanitost vegetace, ekologické strategie rostlin (CSR), propojenost přírodních stanovišť, evapotranspirační funkce vegetace, zastoupení vodních a mokřadních ploch a pestrost krajiny.
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
Expozice – jakým klimatickým podmínkám je vegetace vystavena?
Hodnocení zahrnuje index sucha SPEI, srážkové úhrny, počet dní bez srážek, průměrnou roční teplotu, tropické dny a očekávané změny teploty a sucha. Doplňují je topografický vlhkostní index (TWI), nepropustnost povrchů a povrchová teplota krajiny (LST).
Citlivost – jak snadno může být vegetace poškozena?
Zohledňuje mikroklimatickou funkci vegetace, citlivost rostlinných druhů na sucho, obsah organické hmoty v půdě a její infiltrační schopnost, tedy jak dobře dokáže přijímat vodu.
Adaptační kapacita – co pomáhá krajině odolávat suchu?
Hodnotí druhovou rozmanitost vegetace, ekologické strategie rostlin (CSR), propojenost přírodních stanovišť, evapotranspirační funkce vegetace, zastoupení vodních a mokřadních ploch a pestrost krajiny.
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
03 / 06
Sucho poškozuje vegetaci především v teplých nížinách
Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují jako nejzranitelnější především střední a severozápadní Čechy, zejména Polabí, dolní Poohří a oblasti ve srážkovém stínu Krušných hor. Zvýšená zranitelnost se projevuje také na jižní a střední Moravě, zejména v zemědělsky intenzivně využívaných nížinách.
Společným znakem těchto oblastí jsou vyšší teploty, nižší nebo nepravidelné srážkové úhrny a vyšší výpar. Zranitelnost dále ovlivňuje stav půdy, druhové složení vegetace a schopnost krajiny zadržovat vodu.
Příznivější hodnoty zpravidla vykazují některé horské a podhorské oblasti s vyššími srážkami a nižšími teplotami.
Podřipsko leží v jedné z oblastí, kde se nepříznivé klimatické podmínky kombinují s intenzivním zemědělským využitím krajiny.
Společným znakem těchto oblastí jsou vyšší teploty, nižší nebo nepravidelné srážkové úhrny a vyšší výpar. Zranitelnost dále ovlivňuje stav půdy, druhové složení vegetace a schopnost krajiny zadržovat vodu.
Příznivější hodnoty zpravidla vykazují některé horské a podhorské oblasti s vyššími srážkami a nižšími teplotami.
Podřipsko leží v jedné z oblastí, kde se nepříznivé klimatické podmínky kombinují s intenzivním zemědělským využitím krajiny.
04 / 06
Podřipsko: sucho ohrožuje produkční i přírodní funkce krajiny
Podřipsko patří mezi nejteplejší a relativně suché oblasti České republiky. Jeho krajinu tvoří převážně intenzivně využívaná zemědělská půda, jejíž odolnost vůči suchu ovlivňují nejen klimatické podmínky, ale také způsob hospodaření, půdní vlastnosti a zastoupení krajinných prvků.
Podle mapového hodnocení RegAdapt spadá 61,92 % území do kategorií vysoké a velmi vysoké zranitelnosti vůči poškození vegetace suchem. Více než třetina území (37,13 %) vykazuje nejvyšší kategorii.

Mapový výstup
Nejvyšší zranitelnost se soustřeďuje zejména do jižní a východní části regionu, včetně Neratovicka, Kralupska a okolí Odoleny Vody. Významně ohrožené jsou také některé oblasti Litoměřicka a Roudnicka. Příznivější hodnoty vykazuje část severozápadního Podřipska.
Klíčovou výzvou je zvýšit schopnost zemědělské a přírodní krajiny zadržovat vodu, chránit půdu před degradací a udržet zdravou vegetaci i během dlouhodobého sucha.
Podle mapového hodnocení RegAdapt spadá 61,92 % území do kategorií vysoké a velmi vysoké zranitelnosti vůči poškození vegetace suchem. Více než třetina území (37,13 %) vykazuje nejvyšší kategorii.

Mapový výstup
Nejvyšší zranitelnost se soustřeďuje zejména do jižní a východní části regionu, včetně Neratovicka, Kralupska a okolí Odoleny Vody. Významně ohrožené jsou také některé oblasti Litoměřicka a Roudnicka. Příznivější hodnoty vykazuje část severozápadního Podřipska.
Klíčovou výzvou je zvýšit schopnost zemědělské a přírodní krajiny zadržovat vodu, chránit půdu před degradací a udržet zdravou vegetaci i během dlouhodobého sucha.
05 / 06
Kde je vegetace nejzranitelnější vůči suchu?
Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči poškození vegetace suchem podle hodnocení RegAdapt.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
Výsledky ukazují, kde je vhodné podrobněji posoudit stav vegetace, půdní vlastnosti a možnosti cílených adaptačních opatření.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do sedmistupňové škály.
- Neratovice – Neratovice
- Lobeček – Kralupy nad Vltavou
- Dolínek – Odolena Voda
- Štětí I – Štětí
- Záryby – Záryby
- Hostín u Vojkovic – Hostín u Vojkovic
- Kyškovice – Kyškovice
- Želechovice – Čížkovice
- Chodouny – Chodouny
- Kojetice u Prahy – Kojetice
Výsledky ukazují, kde je vhodné podrobněji posoudit stav vegetace, půdní vlastnosti a možnosti cílených adaptačních opatření.
06 / 06
Jak zvýšit odolnost vegetace a zemědělské krajiny?
Základem adaptace je zlepšovat schopnost půdy přijímat a zadržovat vodu, omezovat její degradaci a vytvářet podmínky pro dlouhodobě zdravou a druhově rozmanitou vegetaci.
Důležitá jsou zejména opatření zvyšující obsah organické hmoty v půdě, podporující vsakování srážkové vody a snižující výpar z půdního povrchu. Významnou roli hraje také pestřejší uspořádání krajiny, ochrana existujících vegetačních prvků a vhodný výběr plodin i dřevin.
Konkrétní možnosti zahrnují:
- Cílené zlepšování půdních vlastností – zvyšování obsahu organické hmoty, zlepšování půdní struktury a schopnosti zadržovat vodu.
- Půdoochranné hospodaření a změny osevních postupů – ochrana půdy, omezení jejího vysychání a podpora odolnější zemědělské produkce.
- Větrolamy a ochranná dřevinná výsadba – omezení rychlosti větru a větrné eroze, úprava místních klimatických podmínek.
- Meze – členění rozsáhlých půdních bloků a podpora krajinné rozmanitosti.
- Zasakovací pásy – zpomalení povrchového odtoku a podpora vsakování vody do půdy.
- Precizní zemědělství – přizpůsobení hospodaření rozdílným půdním podmínkám a aktuálnímu stavu porostů.
Účinná adaptace vyžaduje kombinaci opatření na zemědělských pozemcích a v širší krajině. Důležitá je spolupráce zemědělců, vlastníků půdy, obcí a Státního pozemkového úřadu, zejména při přípravě komplexních pozemkových úprav.
Na Podřipsku představuje významnou příležitost také příprava vysokorychlostní železnice a souvisejících krajinných opatření. Jejich koordinací lze podpořit obnovu krajinných prvků a zlepšení vodního režimu území.