Riziko dopadu vln veder v městském prostředí

Vlny veder představují rostoucí hrozbu pro zdraví obyvatel a kvalitu života ve městech a obcích. Nejvíce ohrožují zranitelné skupiny obyvatel a místa s nedostatkem zeleně, stínu a možností ochlazení.

Začít prohlídku

01 / 06

Když vysoké teploty ohrožují zdraví obyvatel

Vlny veder jsou několikadenní období mimořádně vysokých teplot, která mohou představovat významnou zdravotní zátěž. Dlouhotrvající horko omezuje schopnost lidského organismu ochlazovat se a zvyšuje riziko dehydratace, vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.

Nejohroženější jsou senioři, malé děti, chronicky nemocní a lidé s omezenou možností přizpůsobit své prostředí vysokým teplotám.

V zastavěném prostředí mohou dopady zesilovat rozpálené povrchy, nedostatek vegetace a omezené noční ochlazování. Vysoké teploty ovlivňují také pracovní podmínky, využívání veřejných prostranství a nároky na chlazení budov.

Zvlášť významná je délka trvání veder a výskyt tropických nocí, během kterých organismus nemá dostatečný prostor pro regeneraci.

Na rozdíl od tepelného ostrova, který popisuje rozdíly teplot mezi zastavěnými plochami a jejich okolím, se toto riziko zaměřuje především na dopady vln veder na obyvatele.

02 / 06

Co rozhoduje o zranitelnosti obyvatel vůči vlnám veder?

Hodnocení RegAdapt propojuje současné a očekávané teplotní podmínky, citlivost obyvatel a vlastnosti sídelního prostředí.

Expozice – jak intenzivnímu horku je území vystaveno?

Zohledňuje letní maximální a minimální teploty, počet tropických dnů a nocí, očekávané změny těchto ukazatelů podle ClimRisk a povrchové teploty během nejteplejších dnů podle satelitních dat Landsat.

Citlivost – kdo a které části sídel jsou nejvíce ohroženy?

Hodnocení zahrnuje podíl dětí a seniorů, index stáří, zastoupení jednočlenných domácností, dostupnost zdravotní péče a dojezdové časy zdravotnické záchranné služby. Zohledňuje také oslunění, nadmořskou výšku, stav vegetace a podíl nepropustných povrchů.

Adaptační kapacita – jaké podmínky pomáhají dopady zmírňovat?

V hodnocení je zastoupena koeficientem ekologické stability (KES), který charakterizuje poměr ekologicky stabilnějších a méně stabilních ploch v území.

Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.

03 / 06

Vlny veder: nejvyšší tepelná zátěž v nížinách a městských oblastech


Nejvýraznější teplotní zátěž se v České republice soustřeďuje především do Polabí, dolního Poohří, středních Čech a jižní Moravy. Jde o oblasti s vysokými letními teplotami a častějším výskytem tropických dnů.

Zranitelnost vůči vlnám veder však nezávisí pouze na klimatu. Významnou roli hraje také věková struktura obyvatel, dostupnost zdravotních služeb a charakter sídelního prostředí.

Větší ohrožení mohou vykazovat hustě zastavěné oblasti s nedostatkem vegetace a vyšším podílem zranitelných obyvatel. Příznivější klimatické podmínky zpravidla převažují ve vyšších nadmořských polohách.

Podřipsko leží v jedné z nejteplejších oblastí České republiky, kde se vysoké teploty kombinují s rozsáhlými zastavěnými plochami a intenzivně využívanou krajinou.

04 / 06

Podřipsko: mimořádná tepelná zátěž obyvatel


Podřipsko patří mezi nejteplejší oblasti České republiky. Jeho klimatickou zranitelnost vůči vlnám veder ovlivňují vysoké letní teploty, rostoucí počet tropických dnů a charakter sídelního prostředí.

Podle konečné databáze RegAdapt spadá 72,24 % hodnocených katastrálních území do kategorií vysoké a velmi vysoké zranitelnosti. Nejvyšší hodnoty se výrazně soustřeďují zejména na Kralupsku a v navazující jižní části Podřipska, zvýšená zranitelnost se však projevuje i v dalších částech regionu.


Mapový výstup

Mimořádnou tepelnou expozici regionu potvrzuje nový absolutní teplotní rekord České republiky – 41,9 °C, naměřený 28. června 2026 v Doksanech na Litoměřicku.

Zvyšování odolnosti sídel vůči vlnám veder je proto zásadní zejména pro ochranu zdraví obyvatel, veřejných budov a prostranství. Význam má nejen snižování tepelné zátěže, ale také dostupnost chladnějších míst a péče o nejzranitelnější skupiny obyvatel.

05 / 06

Kde jsou obyvatelé vůči vlnám veder nejzranitelnější?

Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči dopadům vln veder v městském prostředí podle RegAdapt.

Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do výsledné kategorie.
  1. Lobeček – Kralupy nad Vltavou
  2. Ješín – Velvary
  3. Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
  4. Mikovice u Kralup nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
  5. Chvatěruby – Chvatěruby
  6. Chlumín – Chlumín
  7. Nové Kopisty – Terezín
  8. Korycany – Neratovice
  9. Zeměchy u Kralup nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
  10. Byškovice – Neratovice
Výsledky ukazují výraznou koncentraci zranitelných území v širším okolí Kralup nad Vltavou a Neratovic.

Vysoké hodnocení může vyplývat z kombinace nepříznivých teplotních podmínek, demografické citlivosti obyvatel a omezené schopnosti sídelního prostředí zmírňovat tepelnou zátěž.

06 / 06

Jak chránit obyvatele před extrémním horkem?

Základem adaptace na vlny veder je omezovat přehřívání sídel, vytvářet dostupná místa k ochlazení a chránit skupiny obyvatel nejcitlivější vůči vysokým teplotám.

Důležitá jsou zejména opatření, která poskytují stín, podporují přirozené ochlazování vegetací a snižují přehřívání budov a veřejných prostranství. Technická řešení je vhodné doplňovat organizačními opatřeními, například informováním obyvatel, dostupností pitné vody nebo zajištěním pomoci ohroženým osobám.

Konkrétní možnosti zahrnují:
Přednost by měla mít opatření s dlouhodobým účinkem, vhodná pro konkrétní místní podmínky a dostupná také zranitelným skupinám obyvatel.

Zároveň je nezbytné zajistit dostatek vody pro vegetaci, účinnou údržbu a sledování skutečného přínosu opatření.