01 / 06
Když vysoké teploty ohrožují zdraví obyvatel
Vlny veder jsou několikadenní období mimořádně vysokých teplot, která mohou představovat významnou zdravotní zátěž. Dlouhotrvající horko omezuje schopnost lidského organismu ochlazovat se a zvyšuje riziko dehydratace, vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.
Nejohroženější jsou senioři, malé děti, chronicky nemocní a lidé s omezenou možností přizpůsobit své prostředí vysokým teplotám.
V zastavěném prostředí mohou dopady zesilovat rozpálené povrchy, nedostatek vegetace a omezené noční ochlazování. Vysoké teploty ovlivňují také pracovní podmínky, využívání veřejných prostranství a nároky na chlazení budov.
Zvlášť významná je délka trvání veder a výskyt tropických nocí, během kterých organismus nemá dostatečný prostor pro regeneraci.
Na rozdíl od tepelného ostrova, který popisuje rozdíly teplot mezi zastavěnými plochami a jejich okolím, se toto riziko zaměřuje především na dopady vln veder na obyvatele.
Nejohroženější jsou senioři, malé děti, chronicky nemocní a lidé s omezenou možností přizpůsobit své prostředí vysokým teplotám.
V zastavěném prostředí mohou dopady zesilovat rozpálené povrchy, nedostatek vegetace a omezené noční ochlazování. Vysoké teploty ovlivňují také pracovní podmínky, využívání veřejných prostranství a nároky na chlazení budov.
Zvlášť významná je délka trvání veder a výskyt tropických nocí, během kterých organismus nemá dostatečný prostor pro regeneraci.
Na rozdíl od tepelného ostrova, který popisuje rozdíly teplot mezi zastavěnými plochami a jejich okolím, se toto riziko zaměřuje především na dopady vln veder na obyvatele.
02 / 06
Co rozhoduje o zranitelnosti obyvatel vůči vlnám veder?
Hodnocení RegAdapt propojuje současné a očekávané teplotní podmínky, citlivost obyvatel a vlastnosti sídelního prostředí.
Expozice – jak intenzivnímu horku je území vystaveno?
Zohledňuje letní maximální a minimální teploty, počet tropických dnů a nocí, očekávané změny těchto ukazatelů podle ClimRisk a povrchové teploty během nejteplejších dnů podle satelitních dat Landsat.
Citlivost – kdo a které části sídel jsou nejvíce ohroženy?
Hodnocení zahrnuje podíl dětí a seniorů, index stáří, zastoupení jednočlenných domácností, dostupnost zdravotní péče a dojezdové časy zdravotnické záchranné služby. Zohledňuje také oslunění, nadmořskou výšku, stav vegetace a podíl nepropustných povrchů.
Adaptační kapacita – jaké podmínky pomáhají dopady zmírňovat?
V hodnocení je zastoupena koeficientem ekologické stability (KES), který charakterizuje poměr ekologicky stabilnějších a méně stabilních ploch v území.
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
Expozice – jak intenzivnímu horku je území vystaveno?
Zohledňuje letní maximální a minimální teploty, počet tropických dnů a nocí, očekávané změny těchto ukazatelů podle ClimRisk a povrchové teploty během nejteplejších dnů podle satelitních dat Landsat.
Citlivost – kdo a které části sídel jsou nejvíce ohroženy?
Hodnocení zahrnuje podíl dětí a seniorů, index stáří, zastoupení jednočlenných domácností, dostupnost zdravotní péče a dojezdové časy zdravotnické záchranné služby. Zohledňuje také oslunění, nadmořskou výšku, stav vegetace a podíl nepropustných povrchů.
Adaptační kapacita – jaké podmínky pomáhají dopady zmírňovat?
V hodnocení je zastoupena koeficientem ekologické stability (KES), který charakterizuje poměr ekologicky stabilnějších a méně stabilních ploch v území.
Výsledná zranitelnost je stanovena kombinací expozice, citlivosti a adaptační kapacity a převedena na sedmistupňovou škálu od velmi nízké po velmi vysokou.
03 / 06
Vlny veder: nejvyšší tepelná zátěž v nížinách a městských oblastech
Nejvýraznější teplotní zátěž se v České republice soustřeďuje především do Polabí, dolního Poohří, středních Čech a jižní Moravy. Jde o oblasti s vysokými letními teplotami a častějším výskytem tropických dnů.
Zranitelnost vůči vlnám veder však nezávisí pouze na klimatu. Významnou roli hraje také věková struktura obyvatel, dostupnost zdravotních služeb a charakter sídelního prostředí.
Větší ohrožení mohou vykazovat hustě zastavěné oblasti s nedostatkem vegetace a vyšším podílem zranitelných obyvatel. Příznivější klimatické podmínky zpravidla převažují ve vyšších nadmořských polohách.
Podřipsko leží v jedné z nejteplejších oblastí České republiky, kde se vysoké teploty kombinují s rozsáhlými zastavěnými plochami a intenzivně využívanou krajinou.
04 / 06
Podřipsko: mimořádná tepelná zátěž obyvatel
Podřipsko patří mezi nejteplejší oblasti České republiky. Jeho klimatickou zranitelnost vůči vlnám veder ovlivňují vysoké letní teploty, rostoucí počet tropických dnů a charakter sídelního prostředí.
Podle konečné databáze RegAdapt spadá 72,24 % hodnocených katastrálních území do kategorií vysoké a velmi vysoké zranitelnosti. Nejvyšší hodnoty se výrazně soustřeďují zejména na Kralupsku a v navazující jižní části Podřipska, zvýšená zranitelnost se však projevuje i v dalších částech regionu.

Mapový výstup
Mimořádnou tepelnou expozici regionu potvrzuje nový absolutní teplotní rekord České republiky – 41,9 °C, naměřený 28. června 2026 v Doksanech na Litoměřicku.
Zvyšování odolnosti sídel vůči vlnám veder je proto zásadní zejména pro ochranu zdraví obyvatel, veřejných budov a prostranství. Význam má nejen snižování tepelné zátěže, ale také dostupnost chladnějších míst a péče o nejzranitelnější skupiny obyvatel.
05 / 06
Kde jsou obyvatelé vůči vlnám veder nejzranitelnější?
Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči dopadům vln veder v městském prostředí podle RegAdapt.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do výsledné kategorie.
Vysoké hodnocení může vyplývat z kombinace nepříznivých teplotních podmínek, demografické citlivosti obyvatel a omezené schopnosti sídelního prostředí zmírňovat tepelnou zátěž.
Všechna uvedená území spadají do nejvyšší (7.) kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do výsledné kategorie.
- Lobeček – Kralupy nad Vltavou
- Ješín – Velvary
- Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
- Mikovice u Kralup nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
- Chvatěruby – Chvatěruby
- Chlumín – Chlumín
- Nové Kopisty – Terezín
- Korycany – Neratovice
- Zeměchy u Kralup nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
- Byškovice – Neratovice
Vysoké hodnocení může vyplývat z kombinace nepříznivých teplotních podmínek, demografické citlivosti obyvatel a omezené schopnosti sídelního prostředí zmírňovat tepelnou zátěž.
06 / 06
Jak chránit obyvatele před extrémním horkem?
Základem adaptace na vlny veder je omezovat přehřívání sídel, vytvářet dostupná místa k ochlazení a chránit skupiny obyvatel nejcitlivější vůči vysokým teplotám.
Důležitá jsou zejména opatření, která poskytují stín, podporují přirozené ochlazování vegetací a snižují přehřívání budov a veřejných prostranství. Technická řešení je vhodné doplňovat organizačními opatřeními, například informováním obyvatel, dostupností pitné vody nebo zajištěním pomoci ohroženým osobám.
Konkrétní možnosti zahrnují:
Zároveň je nezbytné zajistit dostatek vody pro vegetaci, účinnou údržbu a sledování skutečného přínosu opatření.
Důležitá jsou zejména opatření, která poskytují stín, podporují přirozené ochlazování vegetací a snižují přehřívání budov a veřejných prostranství. Technická řešení je vhodné doplňovat organizačními opatřeními, například informováním obyvatel, dostupností pitné vody nebo zajištěním pomoci ohroženým osobám.
Konkrétní možnosti zahrnují:
- Stromy a keře na zpevněných plochách a v ulicích – přirozené stínění a snižování tepelné zátěže veřejných prostranství.
- Stínění míst určených k pobytu – ochrana dětských hřišť, zastávek, posezení a dalších využívaných míst.
- Aktivní stínění – omezení přehřívání budov vhodnými stínicími prvky.
- Zelené střechy – snižování tepelné zátěže střešních konstrukcí a podpora hospodaření se srážkovou vodou.
- Zelené fasády – omezení zahřívání obvodových stěn budov.
- Chladicí místa a vodní prvky – dostupná místa pro ochlazení obyvatel při vysokých teplotách.
Zároveň je nezbytné zajistit dostatek vody pro vegetaci, účinnou údržbu a sledování skutečného přínosu opatření.