Dopady sucha na obyvatele a městské prostředí

Sucho ve městech a obcích není jen otázkou nedostatku vody. Jeho dopady na obyvatele souvisejí také s kvalitou ovzduší, prašností a stavem sídelní zeleně. Na Podřipsku se tato rizika vzájemně prolínají.

Začít prohlídku

01 / 07

Sucho, prašnost a kvalita života v sídlech


Dlouhodobý nedostatek srážek omezuje dostupnost vody v půdě, oslabuje vegetaci a zhoršuje podmínky pro život v zastavěném prostředí. Vysychající zeleň ztrácí schopnost ochlazovat okolí a suché povrchy se mohou stát zdrojem zvýšené prašnosti.

Dopady sucha se navíc mohou kombinovat se znečištěním ovzduší, zejména jemnými prachovými částicemi PM10 a PM2,5, které představují významnou zdravotní zátěž.

Zvláště citlivé jsou děti, senioři a lidé s chronickými onemocněními. Riziko je vyšší v sídlech s rozsáhlými nepropustnými plochami, omezeným zastoupením zeleně a zvýšenou imisní zátěží.

Ochrana obyvatel před dopady sucha proto úzce souvisí také s ochranou ovzduší a kvalitou veřejných prostranství.

02 / 07

Proč do hodnocení sucha vstupuje také kvalita ovzduší?

RegAdapt hodnotí dopady sucha na obyvatele a sídelní prostředí prostřednictvím tří složek.

Expozice – jakým podmínkám je území vystaveno?
Ze tří použitých ukazatelů se dva přímo vztahují ke kvalitě ovzduší:
  • PM10 – koncentrace prachových částic podle ČHMÚ.
  • PM2,5 – koncentrace jemných prachových částic podle ČHMÚ.
  • Srážkové úhrny – klimatické podmínky podle ClimRisk.

Citlivost – jak silně může být území zasaženo?
Hodnotí podíl nepropustných povrchů a zastoupení zranitelných obyvatel.

Adaptační kapacita – jak dobře dokáže území dopady zmírňovat?
Vychází ze zastoupení propustných povrchů, které podporují vsakování srážkové vody.

Výsledná zranitelnost kombinuje expozici, citlivost a adaptační kapacitu a je vyjádřena sedmistupňovou škálou.

Kvalita ovzduší tak představuje významnou součást hodnocení zranitelnosti obyvatel Podřipska vůči dopadům sucha.

03 / 07

Sucho v sídlech: nejvyšší zranitelnost v nížinách a urbanizovaných oblastech

Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují jako nejzranitelnější především střední a severozápadní Čechy, zejména oblast dolního Poohří, Polabí a širšího zázemí Prahy. Výrazně zvýšená zranitelnost se objevuje také na jižní a střední Moravě, zejména v nížinných oblastech.

Společným znakem těchto území jsou relativně nízké srážkové úhrny, intenzivní využití krajiny, vyšší podíl zastavěných ploch a místy také zhoršená kvalita ovzduší.

Naopak příznivější hodnoty převažují ve vyšších nadmořských polohách, zejména v horských a některých podhorských oblastech.

Podřipsko se nachází v jedné z oblastí s nejvýraznější koncentrací vysoké zranitelnosti vůči dopadům sucha na sídelní prostředí.

04 / 07

Podřipsko: kde se sucho setkává se znečištěním ovzduší

Podřipsko patří mezi regiony s mimořádně vysokou plošnou zranitelností vůči dopadům sucha na obyvatele a sídelní prostředí. Podle RegAdapt spadá 92,28 % jeho rozlohy do vysoké nebo velmi vysoké kategorie zranitelnosti.


Mapový výstup

Významnou součástí hodnocení je také kvalita ovzduší. Region je dlouhodobě ovlivňován dopravou, průmyslovými činnostmi a dalšími zdroji znečištění. Připravované dopravní a rozvojové záměry proto vyžadují důsledné posuzování jejich možných kumulativních dopadů.

Podřipsko však disponuje vlastním nástrojem pro sledování tohoto problému – projektem CleanAir D8. Jeho síť měřicích zařízení poskytuje obcím podklady pro ochranu zdraví obyvatel, územní plánování a jednání o připravovaných investicích.

Propojování těchto informací s hodnocením klimatické zranitelnosti umožňuje lépe identifikovat oblasti, kde je potřebné současně řešit sucho, kvalitu ovzduší a stav sídelního prostředí.

05 / 07

Kde je zranitelnost vůči suchu nejvyšší?

Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči dopadům sucha na obyvatele a městské prostředí. Všechna jsou podle RegAdapt zařazena do nejvyšší, 7. kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do výsledné kategorie.

  1. Lobeček – Kralupy nad Vltavou
  2. Lovosice – Lovosice
  3. Podhořany – Nelahozeves
  4. Neratovice – Neratovice
  5. Štětí I – Štětí
  6. Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
  7. Vepřek – Nová Ves
  8. Husinec u Řeže – Husinec
  9. Líbeznice – Líbeznice
  10. Roudnice nad Labem – Roudnice nad Labem

Mezi nejzranitelnějšími lokalitami převažují významná sídla a jejich části, kde se kombinují nepříznivé klimatické podmínky, vyšší podíl nepropustných povrchů a citlivost obyvatel.

06 / 07

Jak mohou obce snížit zranitelnost vůči suchu?

Základem adaptace sídel je udržet více srážkové vody přímo v místě jejího dopadu, omezovat nepropustné povrchy a vytvářet vhodné podmínky pro dlouhodobě funkční vegetaci.

Vhodná opatření mohou současně zlepšovat hospodaření s vodou, snižovat přehřívání veřejných prostranství a zvyšovat kvalitu obytného prostředí.

Konkrétní možnosti zahrnují:
  • Zelené střechy – zadržování srážkové vody a omezení přehřívání budov.

Výběr opatření musí vycházet z místních podmínek. Důležité je zejména ověřit možnosti vsakování, dostupnost vody pro vegetaci, požadavky na údržbu a dlouhodobou účinnost navrženého řešení.

07 / 07

GreenAir Zdiby: od znalosti problému ke konkrétním opatřením

Příkladem propojení ochrany ovzduší a odolnosti sídel je projekt GreenAir Zdiby, který realizuje obec Zdiby s podporou Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR.

Projekt zahrnuje výsadbu více než 15 000 stromů a dalších dřevin na 21 lokalitách. Zaměřuje se na vytvoření systému ochranné zeleně podél hlavní komunikace i na doplnění krajinných vegetačních prvků v okolí obce.

Dvě části projektu – Centrum Zdiby a Ochranný prstenec Zdib – reagují na dopravní zatížení a nedostatek vegetace v zastavěném území i jeho okolí.

Kromě ochrany před prašností může vhodně navržená a dlouhodobě udržovaná zeleň poskytovat stín, zmírňovat přehřívání a podporovat zadržování vody v půdě.

Projekt ukazuje, jak lze při plánování rozvoje obcí společně řešit kvalitu ovzduší, stav zeleně a klimatickou odolnost sídel.