01 / 07
Sucho, prašnost a kvalita života v sídlech
Dlouhodobý nedostatek srážek omezuje dostupnost vody v půdě, oslabuje vegetaci a zhoršuje podmínky pro život v zastavěném prostředí. Vysychající zeleň ztrácí schopnost ochlazovat okolí a suché povrchy se mohou stát zdrojem zvýšené prašnosti.
Dopady sucha se navíc mohou kombinovat se znečištěním ovzduší, zejména jemnými prachovými částicemi PM10 a PM2,5, které představují významnou zdravotní zátěž.
Zvláště citlivé jsou děti, senioři a lidé s chronickými onemocněními. Riziko je vyšší v sídlech s rozsáhlými nepropustnými plochami, omezeným zastoupením zeleně a zvýšenou imisní zátěží.
Ochrana obyvatel před dopady sucha proto úzce souvisí také s ochranou ovzduší a kvalitou veřejných prostranství.
02 / 07
Proč do hodnocení sucha vstupuje také kvalita ovzduší?
RegAdapt hodnotí dopady sucha na obyvatele a sídelní prostředí prostřednictvím tří složek.
Expozice – jakým podmínkám je území vystaveno?
Ze tří použitých ukazatelů se dva přímo vztahují ke kvalitě ovzduší:
Citlivost – jak silně může být území zasaženo?
Hodnotí podíl nepropustných povrchů a zastoupení zranitelných obyvatel.
Adaptační kapacita – jak dobře dokáže území dopady zmírňovat?
Vychází ze zastoupení propustných povrchů, které podporují vsakování srážkové vody.
Výsledná zranitelnost kombinuje expozici, citlivost a adaptační kapacitu a je vyjádřena sedmistupňovou škálou.
Kvalita ovzduší tak představuje významnou součást hodnocení zranitelnosti obyvatel Podřipska vůči dopadům sucha.
Expozice – jakým podmínkám je území vystaveno?
Ze tří použitých ukazatelů se dva přímo vztahují ke kvalitě ovzduší:
- PM10 – koncentrace prachových částic podle ČHMÚ.
- PM2,5 – koncentrace jemných prachových částic podle ČHMÚ.
- Srážkové úhrny – klimatické podmínky podle ClimRisk.
Citlivost – jak silně může být území zasaženo?
Hodnotí podíl nepropustných povrchů a zastoupení zranitelných obyvatel.
Adaptační kapacita – jak dobře dokáže území dopady zmírňovat?
Vychází ze zastoupení propustných povrchů, které podporují vsakování srážkové vody.
Výsledná zranitelnost kombinuje expozici, citlivost a adaptační kapacitu a je vyjádřena sedmistupňovou škálou.
Kvalita ovzduší tak představuje významnou součást hodnocení zranitelnosti obyvatel Podřipska vůči dopadům sucha.
03 / 07
Sucho v sídlech: nejvyšší zranitelnost v nížinách a urbanizovaných oblastech
Z celorepublikové mapy RegAdapt vystupují jako nejzranitelnější především střední a severozápadní Čechy, zejména oblast dolního Poohří, Polabí a širšího zázemí Prahy. Výrazně zvýšená zranitelnost se objevuje také na jižní a střední Moravě, zejména v nížinných oblastech.
Společným znakem těchto území jsou relativně nízké srážkové úhrny, intenzivní využití krajiny, vyšší podíl zastavěných ploch a místy také zhoršená kvalita ovzduší.
Naopak příznivější hodnoty převažují ve vyšších nadmořských polohách, zejména v horských a některých podhorských oblastech.
Podřipsko se nachází v jedné z oblastí s nejvýraznější koncentrací vysoké zranitelnosti vůči dopadům sucha na sídelní prostředí.
Společným znakem těchto území jsou relativně nízké srážkové úhrny, intenzivní využití krajiny, vyšší podíl zastavěných ploch a místy také zhoršená kvalita ovzduší.
Naopak příznivější hodnoty převažují ve vyšších nadmořských polohách, zejména v horských a některých podhorských oblastech.
Podřipsko se nachází v jedné z oblastí s nejvýraznější koncentrací vysoké zranitelnosti vůči dopadům sucha na sídelní prostředí.
04 / 07
Podřipsko: kde se sucho setkává se znečištěním ovzduší
Podřipsko patří mezi regiony s mimořádně vysokou plošnou zranitelností vůči dopadům sucha na obyvatele a sídelní prostředí. Podle RegAdapt spadá 92,28 % jeho rozlohy do vysoké nebo velmi vysoké kategorie zranitelnosti.

Mapový výstup
Významnou součástí hodnocení je také kvalita ovzduší. Region je dlouhodobě ovlivňován dopravou, průmyslovými činnostmi a dalšími zdroji znečištění. Připravované dopravní a rozvojové záměry proto vyžadují důsledné posuzování jejich možných kumulativních dopadů.
Podřipsko však disponuje vlastním nástrojem pro sledování tohoto problému – projektem CleanAir D8. Jeho síť měřicích zařízení poskytuje obcím podklady pro ochranu zdraví obyvatel, územní plánování a jednání o připravovaných investicích.
Propojování těchto informací s hodnocením klimatické zranitelnosti umožňuje lépe identifikovat oblasti, kde je potřebné současně řešit sucho, kvalitu ovzduší a stav sídelního prostředí.

Mapový výstup
Významnou součástí hodnocení je také kvalita ovzduší. Region je dlouhodobě ovlivňován dopravou, průmyslovými činnostmi a dalšími zdroji znečištění. Připravované dopravní a rozvojové záměry proto vyžadují důsledné posuzování jejich možných kumulativních dopadů.
Podřipsko však disponuje vlastním nástrojem pro sledování tohoto problému – projektem CleanAir D8. Jeho síť měřicích zařízení poskytuje obcím podklady pro ochranu zdraví obyvatel, územní plánování a jednání o připravovaných investicích.
Propojování těchto informací s hodnocením klimatické zranitelnosti umožňuje lépe identifikovat oblasti, kde je potřebné současně řešit sucho, kvalitu ovzduší a stav sídelního prostředí.
05 / 07
Kde je zranitelnost vůči suchu nejvyšší?
Následující katastrální území vykazují nejvyšší hodnoty zranitelnosti vůči dopadům sucha na obyvatele a městské prostředí. Všechna jsou podle RegAdapt zařazena do nejvyšší, 7. kategorie zranitelnosti. Pořadí vychází z podrobné vypočtené hodnoty před jejím zařazením do výsledné kategorie.
Mezi nejzranitelnějšími lokalitami převažují významná sídla a jejich části, kde se kombinují nepříznivé klimatické podmínky, vyšší podíl nepropustných povrchů a citlivost obyvatel.
- Lobeček – Kralupy nad Vltavou
- Lovosice – Lovosice
- Podhořany – Nelahozeves
- Neratovice – Neratovice
- Štětí I – Štětí
- Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou
- Vepřek – Nová Ves
- Husinec u Řeže – Husinec
- Líbeznice – Líbeznice
- Roudnice nad Labem – Roudnice nad Labem
Mezi nejzranitelnějšími lokalitami převažují významná sídla a jejich části, kde se kombinují nepříznivé klimatické podmínky, vyšší podíl nepropustných povrchů a citlivost obyvatel.
06 / 07
Jak mohou obce snížit zranitelnost vůči suchu?
Základem adaptace sídel je udržet více srážkové vody přímo v místě jejího dopadu, omezovat nepropustné povrchy a vytvářet vhodné podmínky pro dlouhodobě funkční vegetaci.
Vhodná opatření mohou současně zlepšovat hospodaření s vodou, snižovat přehřívání veřejných prostranství a zvyšovat kvalitu obytného prostředí.
Konkrétní možnosti zahrnují:
Výběr opatření musí vycházet z místních podmínek. Důležité je zejména ověřit možnosti vsakování, dostupnost vody pro vegetaci, požadavky na údržbu a dlouhodobou účinnost navrženého řešení.
Vhodná opatření mohou současně zlepšovat hospodaření s vodou, snižovat přehřívání veřejných prostranství a zvyšovat kvalitu obytného prostředí.
Konkrétní možnosti zahrnují:
- Stromy a keře v nezpevněných plochách – podpora stínění, ochlazování a zadržování vody v půdě.
- Vegetační dlažba – náhrada nepropustných povrchů a podpora vsakování.
- Vsakovací průlehy – zachytávání a vsakování srážkové vody.
- Dešťové záhony – využití srážkové vody pro vegetaci.
- Akumulace a využití dešťových vod – zachycování vody pro další využití, například zálivku.
- Zelené střechy – zadržování srážkové vody a omezení přehřívání budov.
Výběr opatření musí vycházet z místních podmínek. Důležité je zejména ověřit možnosti vsakování, dostupnost vody pro vegetaci, požadavky na údržbu a dlouhodobou účinnost navrženého řešení.
07 / 07
GreenAir Zdiby: od znalosti problému ke konkrétním opatřením
Příkladem propojení ochrany ovzduší a odolnosti sídel je projekt GreenAir Zdiby, který realizuje obec Zdiby s podporou Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR.
Projekt zahrnuje výsadbu více než 15 000 stromů a dalších dřevin na 21 lokalitách. Zaměřuje se na vytvoření systému ochranné zeleně podél hlavní komunikace i na doplnění krajinných vegetačních prvků v okolí obce.
Dvě části projektu – Centrum Zdiby a Ochranný prstenec Zdib – reagují na dopravní zatížení a nedostatek vegetace v zastavěném území i jeho okolí.
Kromě ochrany před prašností může vhodně navržená a dlouhodobě udržovaná zeleň poskytovat stín, zmírňovat přehřívání a podporovat zadržování vody v půdě.
Projekt ukazuje, jak lze při plánování rozvoje obcí společně řešit kvalitu ovzduší, stav zeleně a klimatickou odolnost sídel.
Projekt zahrnuje výsadbu více než 15 000 stromů a dalších dřevin na 21 lokalitách. Zaměřuje se na vytvoření systému ochranné zeleně podél hlavní komunikace i na doplnění krajinných vegetačních prvků v okolí obce.
Dvě části projektu – Centrum Zdiby a Ochranný prstenec Zdib – reagují na dopravní zatížení a nedostatek vegetace v zastavěném území i jeho okolí.
Kromě ochrany před prašností může vhodně navržená a dlouhodobě udržovaná zeleň poskytovat stín, zmírňovat přehřívání a podporovat zadržování vody v půdě.
Projekt ukazuje, jak lze při plánování rozvoje obcí společně řešit kvalitu ovzduší, stav zeleně a klimatickou odolnost sídel.